Je jasné, že každý člověk chce bydlet tak, jak se mu líbí nebo jak by si přál. Jenomže je také opravdu hodně lidí, kteří nebydlí tak, jak si vysnili nebo jak si přáli. Všichni víme, že ne osud všem lidem přeje. Já jsem měla vysněný, že budu bydlet opravdu konečně ve svém domě a že budu mít hypotéku. Byl to můj sen už opravdu hodně dlouho. Navíc jsem také byla zvyklá bydlet. Ve velikém domě se zahradou. Protože jsem ve většinu svého dětství vyrůstala právě u babičky a u dědečka. A oni měli opravdu veliký dům na vesnici, kde také měli spoustu zvířat.
A potom, když jsem dokončila střední školu, tak jsem si našla partnera a řekli jsme si, že bychom také spolu mohli bydlet. Pro začátek jsme šli jako všichni do nějakého menšího nájmu. Byl to menší byt, ale mě tohle nevadilo. Stále jsem měla za to, že třeba do několika let si vezmeme hypotéku a pořídíme si nějaký veliký dům třeba na vesnici anebo i na kraji města. Jenomže nejhorší na tom bylo, že můj partner asi tak moc nechtěl chodit do práce, protože stále neměl peníze, a to mě docela štvalo. Samozřejmě, že jsme si potom ani nemohli dovolit žádnou hypotéku. Tohle byl právě opravdu veliký problém.
Stála jsem partnerovi říkala, ať už konečně vydrží v jedné práci, nebo ať si sežene nějakou brigádu, aby nám dali hypotéku. My jsme totiž oba dva dohromady měli opravdu málo peněz. I když jsme měli dva platy, tak bohužel nám tohle nikdy nevycházelo. To mám jako bydlet celý život v malém bytě. Tohle u mě rozhodně nepřipadalo v úvahu. Opravdu jsem si nedokázala představit, že budu stále bydlet jenom v nájmu AV nějakém malém bytě. Co kdybych potom měla velikou rodinu a hodně dětí? To bychom se do nějakého malého bytu vůbec nevešli. Proto jsem to s partnerem bohužel musela ukončit, protože jsem si přála buďto veliký byt anebo veliký dům někde na vesnici nebo na kraji města. Bohužel se mi to nepodařilo a jsem nyní zase sama.